pondělí 27. ledna 2014

Máte rádi paisley?

Mně ten vzor uchvátil teprve nedávno. Všude je ho relativně plno, ale to zas tak nevadí, protože poskytuje spoustu prostoru pro vlastní fantazii - můžete se prostě vyřádit. Tak jsem se vyřádila :-)


Vyšívala jsem na Nicola's BeadBacking ve světle růžové barvě. Pracuje se s tím celkem dobře, nicméně nevidím velký rozdíl mezi NBB a Lacy's Stiff Stuff. A teď k té hromadě dalšího materiálu:

  • TOHO round °8
    • opaque-lustered lt. beige
    • silver-lined lt. grape
  • TOHO round °11
    • silver-lined mauve
    • silver-lined lt. grape
    • opaque-lustered lt. beige
    • permanent finish-galvanized starlight
  • TOHO round °15
    • silver-lined lt. grape
    • permanent finish-galvanized starlight
    • inside-color-rainbow crystal/strawberry lined
  • TOHO treasure
    • trans-rainbow green emerald
  • skleněné perličky
  • akrylové perleťové kabošony
Brožový špendlík jsem nejdřív našila na plsť, tu přilepila k výšivce a pak na ni ještě přilepila a přišila neuvěřitelně jemnou kozinku. Je tak heboučká!


Musím říct, že celkově jsem s výsledkem opravdu spokojená. Odzkoušela jsem ji hned na nových (smaragdově zelených) šatech a vypadá to dobře i špičkou nahoru i špičkou dolů. Myslím, že i třeba na kabelce nebo šátku se bude pěkně vyjímat.


sobota 11. ledna 2014

Umím knedle!

Asi už vážně stárnu, ale páteční večer jsem netrávila ani ve víru zábavy, ani u filmu nebo knížky. Do 11 do noci jsem chystala svíčkovou na druhý den a vařila houskové knedlíky.

Jen, co jsme uložili Anči do postýlky, pustila jsem se do toho očistce. Prý odvážnému štěstí přeje a s chutí do toho, půl je hotovo... no znáte ta kurážná přísloví. Svíčková mi hrůzu nenaháněla, tu (bez jakéhokoliv náznaku falešné skromnosti) fakt umím. Mým strašákem jsou už pár let ty knedlíky. Ze začátku mých kuchařských pokusů se mi nedařily vůbec. Pak se celkem možná daly i jíst, ale rozhodně na to nevypadaly. Tak se to se mnou vleklo pěkných pár let. Když chtěl muž k obědu něco knédloidního, musel si skočit do obchodu. Já už jsem ze všech těch pokusů byla tak znechucená, že už jsem myslela, že to nikdy neklapne. A ejhle, klaplo. Na Labužníkovi jsem si našla recept na Houskové knedlíky, co se zaručeně povedou. Sice jsem k nim přistupovala se značnou skepsí, nicméně se opravdu povedly.

To, že nakonec se mi je v sobotu podařilo zničit při ohřívání, je věc jiná. Teď už o sobě můžu prohlašovat, že umím houskový knedle. Další položka v seznamu věcí, co musím zvládnout, je odškrtnutá. Čeká mě ovšem další meta - bramborové knedlíky. To si ale nechám zase až na jindy.

středa 1. ledna 2014

Chabý listopad a ještě horší prosinec

Konec roku se, alespoň po běžecké stránce, nevydařil. V půlce listopadu mě zdolal zánět (řečeno slovy jedné milé a líbezné Dr. - "Ženská, vy máte mastitidu jak prase!"), takže jsem odběhala jenom 7 běhů a suma sumárum 102km. Ale zase jsem aspoň začala chodit zase na spinning. Sice jen jednou týdně, skrzevá jiné aktivity, ale aspoň něco. Zase chodím na pana Iva, ty jeho jízdy prostě miluju, dokáže člověka tak famózně zničit...


No a prosinec, to už je vážně ostuda. Mohla bych se vymlouvat na tmu, na zimu a tak vůbec. Ale hlavním důvodem je samozřejmě jen moje pohodlnost - pouhá 4 vyběhnutí a 55km hovoří za vše. Navíc se mi zase začalo ozývat pravé koleno, takže po každém běhu hezky šup s ním do bandáže. Zatím to naštěstí pomáhá. Vím, že bych tomu měla dát odpočinout, abych neskončila jak minule měsíc bez běhu, ale snažím se teď využít každé chvilky, kdy mi podmínky (rozuměj - má mi kdo hlídat dítě) umožní vyběhnout. Samozřejmě neběžím, když mě to zrovna bolí, zas takovej blázen nejsem. Taky je mi jasný, že leden a nejspíš i únor budou taky ne zrovna ideální na běhání. Už se těším, až začne bývat dýl světlo a budu moct běhat zase odpoledne.