sobota 28. září 2013

Křísit vodou, ohněm spálit - postup výroby

E-shop Naspirale.cz letos opět vyhlásil soutěž "Letní tvoření Na Spirále." I když času nemám nazbyt, rozhodla jsem se, že to zase zkusím a přispěju taky svojí troškou do mlýna. Protože jsem se k tomu dostala v průměru maximálně 5 hodin týdně, vznikal můj soutěžní šperk měsíc a půl. Nebylo to ale jenom proto, že jsem se tomu nemohla víc věnovat - naprosto proti svým dosavadním zvyklostem jsem v průběhu práce několikrát měnila své plány a dokonce jsem i párala a přešívala. V takových okamžicích jsem si skoro nadávala, že všechno šiju tak pečlivě, a pak mi to nejde ani vypárat. Nakonec ale všechno dobře dopadlo a náhrdelník vypadá podle mých představ.

Začala jsem výšivkou centrální části. To byla taky jediná věc, kterou jsem v průběhu práce neměla potřebu měnit. Na Lacy´s Stiff Stuff jsem přilepila titanový kabošon svojí oblíbenou "éšesttisícovkou" a tužkou nakreslila plánek výšivky.


Titan jsem obšila TOHO Bugles. Takhle to nevypadalo nijak vábně, ale nebojte, já ty tyčky zkrotila :-)

Po Bugles následovaly Miyuki Tila

Pak už přišla na řadu opravdová výšivka v ploše. Začala jsem "vodní" částí.

Následovala samozřejmě část ohnivá.

Hotová výšivka pak vypadla takhle - pohled je z rubové strany, ať je to ještě chvíli napínavé.

Pak bylo potřeba výšivku oříznout. Byla jsem ráda, že mám doma hobby skalpel, protože nůžkama bych se do toho pouštěla fakt nerada.


Pohled na lícovou stranu.

Rub jsem začistila tím úžasným ultrasuede. To je tak heboučká záležitost, že by to člověk nejradši snad radši pomazlil než přišil.



Po vyšívaní jsem se pustila do šití. Nemám ráda spajky, nemám ráda brick... takže proč tím nezačít.


Měla jsem v plánu navázat copánkem spleteným ze tří jednoduchých herinků...

...a pustit se zase chvilku do díla na "vodní" straně. Ne s korálky, ale s kroužky.

V tomhle okamžiku jsem si myslela, že už se blížím do finále.

Následovalo ale přehodnocení a vypárání herinků. Naopak přibylo další brickovo-trnové kolečko. A taky pokus o zapracování long magatam.


I z toho ale nakonec sešlo a já se uchýlila ke svému oblíbenému St. Petěrburgu. Tentokrát ovšem v poněkud méně ukázněné variantě.

Že už by se teď opravdu blížil finiš? Ano, zbývá ještě dodělat pár detailů...

...jako například vodní tříšť...

...a trochu toho ohně...

...a samozřejmě zapínání.



Fotky hotového náhrdelníku jsou ve fázi výroby, takže budou až v dalším postu ;-)

2 komentáře: