neděle 26. května 2013

2013/21

Kdyby mi tak před rokem, měsícem či týdnem někdo řekl, že budu něco dobrovolně a dokonce s chutí šít brickem, smála bych se té představě, až bych se za břicho popadala. Nicméně dnes ten okamžik nastal:


Copak to asi bude? Necháme se překvapit... Snad to ale bude hotové brzo (od jisté doby se pro mě v tvoření termín "brzo" modifikoval z cca jednoho dne na cca jeden týden). I když musím přiznat, že poslední dobou se mi daří trávit u korálků trochu víc času. Zase už totiž zvládám šít po večerech - od narození Aničky jsem chodila večer co večer do postele totálně vyřízená. Teď se to trochu zlepšilo.

Tento víkend jsme byli s Ančetem plavat hned dvakrát. V neděli jsme totiž nahrazovali hodinu z minulého týdne, kdy se o Anče pokoušela nějaká choroba. Obojí plavání bylo super, zvládáme už Aničku sami potápět, takže oba dny šla pod vodu 4x. Akorát ji to docela zmohlo, dneska naspala přes den tak 4 hodiny, to nebývá zvykem.

Přes týden jsem nachodila zhruba 53km. Ve čtvrtek se mi povedlo takové pěkné číslo - běžela jsem 8km a ušla 12km, takže to byla dvacítka kulaťoučká. A dneska se mi konečně podařilo prolomit osmikilometrovou mez, uběhla jsem 9,9km. Desítka to ještě není, ale holt už to nešlo.

neděle 19. května 2013

Když ještě sníh ležel na polích

Náramek ze skleněných kabošonů, akrylových "perličkových" kabošonů a hromady TOHO rokajlu ve 3 velikostech. Aby to nebyl žádný plandák, vyztužila jsem ho pevnou folií. Zapíná se na dva magnetky. Podšila jsem jej krásně jemnou kozinkou - je tak úžasná, že šla prošít i normální korálkovou jehlou a nemusela jsem ani použít šídlo (díky, mami!).

Poněkud divoké barevné pozadí - tj. nefotila jsem na své oblíbené černé/bílé - je tentokrát použité proto, že se s náramkem účastním fotosoutěže na téma "válka barev." Než se začnete smát, že někdo jako já má ambice účastnit se nějaké fotosoutěže, vězte, že účast v soutěži je v rámci mého foto-učebního procesu.

2013/20

Chce se mi zvolat halelujá poprvé - protože jsem po víc než měsíci konečně zase dokončila nějaký větší šperk (bude mít vlastní post).

Chce se mi zvolat halelujá podruhé - protože naše Anče má od soboty první zub. Takže už se můžeme zcela vážně ptát, zda si dá něco na zub, nebo že se jí podíváme na zoubek. Brousí si na nás zuby (dobře, zatím jen jeden) a chodí na nás zubatá. Jinak taky bylo to naše dítě nemocné, ale nic vážného to nebylo. Pro jistotu jsme ale v sobotu vynechali plavání. Vynahradíme si to příští víkend, kdy půjdeme plavčit v sobotu i v neděli.

Dala jsem zase 3 běhy - v úterý, ve čtvrtek a dneska (už se z toho stává tradice). Bylo to 7,9km, 8,2km a 7,1km. Dneska mi to teda vůbec nešlo. Ráda bych to svedla na vedro, rozbahněné cesty a neposečené louky... ale prostě jsem neměla svůj den. V chůzi to za tento týden dělá 87 085 kroků, tedy asi 64km.

neděle 12. května 2013

2013/19

Tak takhle jsem pokročila za 5 týdnů od doby, kdy jsem si namixovala materiál. Doufám, že to do konce měsíce dodělám. Je pravda, že si na jednu stranu stěžuju, že nemám na korálky čas, a na druhou stranu když bych ten čas měla, jdu radši běhat. Není to lehké, mít dvě závislosti...

Poslední dobou se opravdu snažím chodit běhat aspoň 3x týdně. Přes týden uspím Anče v kočárku cestou k našim, tam ji nechám a běžím. Akorát mi to teď nějak přestává vycházet, páč Anče ve stojícím kočárku prostě nespí, hned se budí. Za tento týden jsem uběhla 3x kolem 7km. Nějak se nemůžu vrátit k těm pěkným 9km, co jsem běhala před 14 dny. Snad se k tomu zase dopracuju.

Anče se nám za poslední týden nějak rozkecala. Sice jsou to více méně neartikulované zvuky, ale občas se zadaří i nějaká slabika. Každopádně je to pokrok, už to není to tiché dítě. Dokonce i v bazéně se teď odvázala natolik, že se párkrát usmála, kopala nožičkama a přestala ignorovat hračky. Stejně je to ale pořád největší flegmouš v kurzu :-)

pondělí 6. května 2013

2013/18

Muž má od čtvrtka dovolenou... paráda. Přesto opět nic nestíhám, zvládám tak akorát vyřizovat zakázky a tvorba pro radost mi stojí a nehýbe se už měsíc. Navíc si nějak zapomínám brát na procházky s Ančetem iPod, takže nemám přehled, kolik toho nachodím - krokoměr říká, že 46 766 kroků. Aspoň, že vím, kolik toho naběhám. Byla jsem běhat v úterý (9,2 km s vypětím všech sil a poslední 2km regulérní indiánskej běh) a v pátek (7km).

Jo a když už stihnu nějakou zakázku vyrobit, nezvládnu ji pěkně vyfotit. Vypadla jsem ze cviku nebo mě opustilo štěstí (přiznávám, že většinou jsem fotila na první dobrou, fakt šlo o štěstí než o um)
.
Mno, ale něco se přeci jen daří. Dorazily formičky! Jupí! Takže konečně - pečení je radost: