neděle 28. dubna 2013

2013/17

Týden je zase u konce. Tento se obešel bez dramatických zvratů, a to je dobře. S korálkama jsem opět nijak nepokročila - musím to napravit, už mám korálkový absťák. Anče se pořád nepřetáčí, ale mám dobrozdání od Dr., že se nemám nervovat, protože je naprosto v pořádku, akorát je to holt kliďas a žádnej divočák. No prostě že snad mám být spíš ráda. Tak teda jo, já jsem. Kdyby mi už teď to dítě utíkalo a tak, asi bych nadávala. I když na druhou stranu, když třeba na plavání koukám na ostatní děti, jak už se to všechno přetáčí, sedí a leze, přijde mi to trošku líto, že ten náš flegmouš jen tak leží a aby se neřeklo, občas kopne nohama. Na doporučení Dr. jsme rozšířili jídelníček - na dopolední svačinu bílý jogurt a na odpolední banán nebo jablko s piškotem. Jogurt jí moc nejede (nebude po mamince), ale to ovoce snad jo.

Zaběhla jsem si v úterý a ve čtvrtek, oba běhy byly takovej trabant (neurazí, ale ani nenadchne). Ale dneska se mi povedl tááák nádhernej běh, že se prostě musím pochlubit:


pondělí 22. dubna 2013

Oranžová, rudá, černá - jak se to rýmuje

Aneb Jak vznikal můj skromný příspěvek do dalšího kola Freeform challenge.

Výchozí směs:

Roztříděná směs:

Ušité komponenty:

Iksko :-)








neděle 21. dubna 2013

2013/16

Počasí je čím dál tím hezčí, takže se dá dělat víc věcí. Sice se mi letos asi opět nepodaří udělat nějakou aspoň trochu slušnou zahrádku, ale i tak se mi se stoupajícími teplotami a slunnými dny zlepšuje nálada. Na korálky se dostanu tak na hodinku denně, když Anče dopoledne usne - takže tam není posun veškerý žádný, páč tento týden jsem toho sice hodně ušila, ale taky hodně vypárala. Zkouším nové materiály - Lacy's Stiff Stuf a ultrasuede a hlavně z toho druhého jsem naprosto unešená. Je to nádhera, s plstí se to nedá srovnat.

Když jsme tak u té Aničky - v plavání to bylo zase v pohodě, tentokrát šla poprvé pod vodu a zvládla to myslím dost dobře. Sice to napoprvé ořvala, ale napodruhé už ani nemrkla. Co mi ale dělá starosti je to, že se nepřetáčí ze zad na bříško, a to už jí  je 7 měsíců. Z bříška na záda se motá jak drak, ale naopak ne a ne a ne a všichni okolo mě děsí, že bude muset na rehabilitaci. No, ve středu jdeme za Dr. poradit se ohledně jídla, tak uvidím. Ještě nedávno jsem se bála, že se Anče nenaučí jíst ze lžičky - vždycky, když ji viděla, byl hysterák. Kde jsou ty časy... teď baští jak nezavřená, sní, co pro ni mám připravené (zeleninu, maso nebo kaši) a pak ji ještě kojím a v tom se taky neuskromňuje, pije stejně, jako když žádné příkrmy nedostávala. Asi nám roste malej otesánek.

A toho otesánka jsem dvakrát v týdnu dovezla na hlídání prababičce a šla se proběhnout. Běžela jsem v pondělí a ve čtvrtek. Ten samý okruh, jen ve čtvrtek jsem si ho o kousek prodloužila. Mno a Nike+ aplikace udělala někde asi chybu, protože mi to napočítala naopak - jakože v pondělí jsem uběhla víc km. Měří se to přes GPS, takže chybička se musela vloudit někde při zpracování dat tou aplikací. Mimochodem Nike+ mě poslední dobou silně sere - věčně jim nefungují stránky (maintenance 4x do týdne???) a na uživatele krokoměru hází bobek už skoro rok. Dneska mě zase naštvali, tak jsem musela vyběhnout. Muž se sice moc netvářil, že na procházku půjde s Ančetem sám, ale když viděl můj výraz, byl nakonec myslím rád.
Takhle vypadá to pondělí a úterý:

Pondělní kilometry vypadají nějak divně... tak nevím. Příští týden si to holt dám znovu a uvidím, na kolik to vyjde.

pondělí 15. dubna 2013

2013/15

Minulý týden jsem konečně vyběhla. Dvakrát. Z prvního běhu je minulý post. Běžela jsem s kočárkem a moc mě to nebavilo. Jsem zvyklá při běhu hodně využívat ruce, jenže s kočárkem to moc nejde. Tak máchám rukama na střídačku po deseti sekundách, než přijdu na něco lepšího.

Jo, na něco lepšího jsem přišla při druhém výběhu. Kočárek dostala prababička a já běžela volná jak ten pták. To byla paráda, to se to běželo. Dala jsem si krásnej okruh u našich, má necelých 5km. Čekala jsem, že ho nedám najednou, že aspoň třikrát zvolním do chůze. Ale běželo se mi tak nádherně, že jsem nezpomalila ani jednou. Radost z běhu mi zkalila jen má vlastní blbost, páč se mi nepodařilo správně zapnout aplikaci na Sole, takže běh se mi nezapočítal. Ale to nevadí, důležitý je běh, ne jeho záznam.

V chůzi minulý týden dělá 75 058 kroků.

Mno a v korálích se taky trochu angažuju, mám rozešitou jednu větší věc, takže to bude zase nadlouho.

Anička byla podruhé plavat, celkem pohoda, ale pára už se tentokrát neobešla bez pláče. Pořád do ní zkouším dostat nějakou zeleninu a pořád úspěšně odolává. Stejně tak večer s kaší. Asi budu už napořád jenom kojit :-)

neděle 7. dubna 2013

2013/14

Tento týden se nesl ve finálních úpravách projektu do FF Challenge. Mám hotovo a dokonce i vyfoceno. S výsledkem jsem v rámci možností spokojená - tím rámcem je pro mě to, že se prostě tenhle druh tvorby teprve učím. Challenge se neúčastním s tím, že určitě vyhraju nad ostatními, ale s tím, že zvítězím sama nad sebou a naučím se něco nového, posunu své meze.

Abych se z FF nezcvokla, pustila jsem se do jedněch šílených náušnic. Vypadají sice, že budou hooodně veliké - a ony opravdu budou. Ale protože základem je dřevo, nebudou to žádné těžkotonážnice.

Taky jsem si zhruba vybrala materiál na další šperk, u kterého si zatím nejsem jistá, jestli to bude náramek nebo náhrdelník. Prostě mi jde v první řadě o tu barevnou kombinaci, tak uvidíme.


A co je nového u Evy - matky? Ve všech příručkách pro matky, kterými nás vybavili v porodnici a u Dr. se píše, že dítě se prvně naučí přetáčet ze zad na bříško. No, naše Anče nic z toho nečetlo, na zádech se spokojeně válí, ale zato se přetáčí z bříška na záda. Má prostě svoji hlavu. V sobotu jsme byli na první hodině kurzu plavání. Přiznám, že jsem z toho byla trochu na nervy, jak to celý dopadne - ale dopadlo to výborně, Anče bylo spokojený. Ne, že by se ta naše holčička nějak moc bavila nebo smála, prostě se tradičně tvářila jako Franz Josef a jen se tak rozhlížela. Má puntíkatý plavečky a náramně jí to sluší. Musím říct, že mě překvapilo, že v šatně jsem byla jediná, kdo na svý dítě mluvil. Ostatní maminy po příchodu prohodily něco jako "Podívej, tady jsou jiný miminka," a to bylo tak všechno. Já něco Ančeti pořád povídám, koukaly na mě jak na blázna, ale to nevadí.

Za tento týden jsem dala jen 70 945 kroků, nějakých 54km. Je to slabota, ale jaro je za dveřmi, tak už to snad bude brzo lepší.

pondělí 1. dubna 2013

Adano

Vedle šití šperku do FF Challenge jsem si dala jednu takovou lehčí věcičku:


Použila jsem český rokajl, kousky obrázkového jaspisu a filipínské dřevo.


2013/13

Co napsat o týdnu, který měl být předvelikonočně jarní a přitom byl téměř předvánočně zasněžený? Snad jen to, že jsme se nenechali zviklat počasím a připravili se na Velikonoce: upekla jsem dva mazance a perníčky. Mazanec původně měl být jeden, a proto jsem ho dělala z poloviční dávky. Poučení pro příště zní - péct z čtvrtinové dávky a bude to tak akorát. Perníčky jsem poprvé zkoušela podle receptu od bábičky. Jsou naprosto vynikající a hned měkké, nemusí se dělat X dní dopředu, aby změkly. Letos jsem je nezdobila, na to s Ančetem fakt není čas. Ale příští rok už budeme zdobit spolu :-)


Jinak jsem pokročila s projektem do FF Challenge do stádia, kdy to de facto můžu prohlásit za hotové. Ale ještě neprohlásím, do termínu zbývají ještě 3 dny, tak to ještě trošku vyšperkuju (doufám). Ušila jsem taky jeden náhrdelník, který si zaslouží vlastní post (Adano). Mno a abych nebyla klasickou kovářovic kobylou, ušila jsem jedny náušnice jakože pro sebe. Ale jak se znám, nosit je asi nebudu. Uvidíme.

O "tréninku" se zmíním jen okrajově a v uvozovkách. Není totiž moc o čem mluvit. Sníh mi nedovolí běhat (nehodlám se dohadovat s těmi, kdo budou tvrdit, že všechno jde, když se chce - prostě to nejde), procházky jsme zredukovali na jednu denně. Takže týdenní součet je 40 151 kroků. Ale vymyslela jsem si pro začátek letošního běhání zajímavou trasu a už se těším, až ji půjdu (nebo radši poběžím) prubnout.